Proti zavedení povinné vojenské služby v České republice a přenechání obrany profesionální armádě hlasovalo v srpnu 659 čtenářů. V únoru jich bylo proti povinné vojně 657. 

Pro zavedení povinné vojny, protože si to žádá mezinárodní situace, hlasovalo v srpnu 329 respondentů, v únoru 490. Počet oproti srpnu vzrostl, ale nepřevýšil počet odpůrců. 

Srpnová anketa navíc nabízela variantu – usilovat o mír a neposilovat přípravy na válku. Pro tu se vyslovilo 186 lidí. Anketa z letošního února tuto otázku neobsahovala. Obě ankety nabízely i možnost – nemám názor, tu označilo loni v srpnu 330 hlasujících a letos v únoru 310. 

Jelikož systém hlasování umožňuje odevzdat jen jeden hlas z jednoho zařízení, dají se výsledky považovat za vzorek srovnatelný s výzkumy veřejného mínění. Například volební preference agentury zjišťují u srovnatelného vzorku dotazovaných. 

I po zvolení Donalda Trumpa prezidentem Spojených států amerických a jeho vzkazu, že se má Evropa do budoucna starat o svou obranu sama, zůstávají čeští politici obezřetní ve vyjadřování k povinné vojně. Jsou si vědomi, že jde o velmi nepopulární téma. Vládní strany i opoziční ANO povinný vojenský výcvik přímo odmítají. S návrhem na povinný tříměsíční výcvik přišel předseda Motoristů Petr Macinka. Předseda KDU-ČSL Marek Výborný se v pátečním deníku Právo vyslovil pro vytvoření přehledu bojeschopného obyvatelstva. K tomu by ale musely proběhnout povinné odvody a to současná legislativa umožňuje pouze při vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Ministerstvo obrany proto Výborného myšlenku označilo za neproveditelnou.