Dutou jehlou je vyšívání rychlejší než klasické, jehlu nemusíte látkou provlékat, pouze ji propichujete. K tomuto druhu vyšívání potřebujete pouze speciální děrovací dutou jehlu, látku, vhodnou přízi a vyšívací bubínek. Většinou se vyšívají menší motivy, proto rozdělaná práce nezabere tolik místa. „Od normální jehly se dutá jehla liší tím, že je ve svém středu dutá, má ostrou špičku, ve které je další otvor pro navlečení příze. Taky se drží za plastovou nebo dřevěnou rukojeť. Dost lidí říká, že je to jak propiska s ostrým hrotem, skrz kterou vede příze,“ popisuje Aneta Čunátová.

Nějakou dobu trvalo, než získala zručnost. Přeci jen se nejedná o zrovna jednoduchou metodu. Jak s humorem dodává, prvních pár výrobků raději zůstane vystaveno jen v jejím domově v Okrouhlé. Od začátku se ale Aneta Čunátová nebála experimentovat. Zkoušela podle své intuice, co všechno se dá s dutou jehlou dělat a vyrábět.
I přesto, že se šitím dutou jehlou začala před rokem, nyní už má na koně pěknou řadu výrobků. Polštáře, obrazy, drobné doplňky jako náušničky a dekorace jako mikulášské punčochy nebo různé postavičky. Většinu z těchto věcí vyfotila a umístila je na svůj e-shop nebo na fler, tedy web, který se zabývá právě ruční tvorbou. Jasné plány má Aneta Čunátová i do budoucna. „Chtěla bych zkusit vyšívat velkoformátové obrazy anebo i nějaké kousky povlečení nebo doplňků,“ dodává.

Vyšívání jako kreativní terapie
Některé výrobky jí zaberou i tři dny. „Je to náročné, protože se dělají malá očka, jedno vedle druhého po velké ploše. Po nějaké době je to pak zátěž i pro zápěstí. Mě tahle činnost ale moc baví, takže si určitě nestěžuji. Je to taková má kreativní terapie. Mohu si vymyslet jakýkoliv vzor, experimentovat s materiály nebo jen ladit barvy,“ říká Aneta. Té se nejvíc líbí, když barevný polštář z jejího vyšívání rozzáří domácí šedou pohovku. Nikdy se jí prý takový pohled neokouká.
Krom vyšívání se Aneta Čunátová věnuje také psaní svého blogu. „Dřív jsem sledovala jiné blogy. Později jsem si blog sama založila a začala na něj vkládat různé příspěvky. Snažila jsem se to pojmout jako umělecké texty. Přidávala jsem tam například i básničky. V pozdější době jsem začala více psát i klasické články, třeba o vtipných zážitcích s naší kočkou,“ vrací se ke své další volnočasové aktivitě Aneta. Píše už od svých patnácti let.

Momentálně se na blogu hodně věnuje svým pocitům. „V jednu dobu jsem i uvažovala, jestli mám dál psát. Pak jsem si ale řekla, že to celé jen tak nezahodím. Mám svůj specifický styl psaní, proto když projíždím jiné blogy, tak v nich asi ani žádnou inspiraci nehledám,“ uvažuje. 

Nejdůležitější je pro mladou autorku to, že se při psaní dokáže ponořit do jiného světa a její pocity zůstanou zaznamenané. „Pokud by se někdo chtěl na můj blog podívat, může na stránce www.pisu-to.blogspot.com, budu za každého čtenáře nesmírně ráda a ráda si přečtu i jakýkoliv zpětný ohlas. Čtenáři na mém blogu najdou záznamy z mých pocitů, myšlenek a zážitků. Jsou tam i starší články, nové příběhy o našem kotěti a nechybí ani básničky. Vzhledem k tomu, že jsem také poměrně dost cestovala, tak tam je i odkaz na zážitky z mých cest,“ zve Aneta Čunátová.

Od psaní blogu ke kreslení ilustračních obrázků
Aby toho nebylo málo, tak se Aneta Čunátová začala věnovat i kreslení ilustračních obrázků. Ty teď zdobí její blogové příspěvky. „Začala jsem ilustrace kreslit k mým článkům. Dříve jsem používala jen nějaké stažené fotky, které by nějak vystihly to, o čem příběh má být, ale následně jsem se dozvěděla o autorských právech. Nechtěla jsem mít články holé, úplně bez obrázků a kreslení mě bavilo už od školky, tak jsem si řekla proč ne. Blog mi pak i díky obrázkům přijde víc zajímavý,“ myslí si Aneta Čunátová. „Teď se pokouším udělat kamarádce do bytu obrázky s lineart motivem, tak uvidíme, jak to půjde. Třeba se tomu budu opravdu věnovat v budoucnosti víc,“ uzavírá.
Tvorbu mladé autorky je možné sledovat na webu www.anetinatelier.cz, kde se nachází také e-shop s jejími ručně vytvořenými výrobky.