Základní výše ročního příspěvku pro každou z dotčených obcí činí 600 tisíc korun, k té se pak připočítává 30 haléřů za každý metr čtvereční z katastrálního území obce, na němž je stanoveno průzkumné území. Maximální částka, kterou obec může ročně dostat, je 4 miliony korun. Příspěvky budou vypláceny ročně po celou dobu platnosti stanoveného průzkumného území. Nyní vyplacené peníze jsou za rok 2015. Další příspěvek na rok 2016 dostanou obce do poloviny příštího roku. Konkrétní využití peněz je na rozhodnutí jednotlivých zastupitelstev.

V lokalitě Majdaléna nyní bylo zasláno Nadějkovu 2,036 milionu, Božeticím 1,005 milionu a Jistebnici 4 miliony. Průzkumné území v katastru Jistebnice je největší, týká se jí však omezení čtyřmilionovým maximem.

Totéž platí pro Lodhéřov v lokalitě Čihadlo na Jindřichohradecku. I tam putují 4 miliony jako stropová částka. Deštná dostává 2,164 milionu, Světce 1,693 milionu a Pluhův Žďár 1,307 milionu korun.

Peníze na letošní rok měly být vypláceny už v létě, ale tehdy se pozastavily kvůli žalobám, které proti stanovení průzkumného území podaly spolky a sdružení Severočeský Ocelot, Za záchranu kostela sv. Jiljí, Zachovalý kraj a Calla – Sdružení za záchranu prostředí, a dále obce Lubenec, Tis u Blatna, Božetice, Nadějkov a městy Deštná a Jistebnice. Jak uvedla referentka pro komunikaci SÚRAO Nikol Novotná, vláda schválila 2. prosince výplatu i pro obce, kde soud zatím nepotvrdil rozkladný účinek. Peníze odešly na účty obcí 21. prosince, zatím tedy obce nerozhodovaly, jak s nimi naloží. Prostředky jsou vypláceny z tzv. jaderného účtu, kam přispívají všichni původci radioaktivních odpadů v republice.

Ministr životního prostředí letos potvrdil stanovení průzkumných území pro povrchové průzkumy bez hlubokých vrtů. Prostředky jsou obcím vypláceny z tzv. jaderného účtu, kam přispívají všichni původci radioaktivních odpadů v ČR.

Geologické průzkumy jsou klíčové pro objektivní posouzení a vzájemné srovnání lokalit.

První etapa průzkumů bude zahrnovat povrchový sběr hornin a dat bez zásahů do hloubky. Neměla by mít na život obcí žádný vliv. Práce budou obsahovat například podrobné geologické a hydrogeologické mapování, geofyzikální měření či hodnocení geotechnické vhodnosti. Kromě geologických dat se budou provádět studie technické proveditelnosti, studie dopadů na životní prostředí a studie socioekonomických vlivů. Pro další etapu průzkumů, včetně hlubokých vrtů, bude Správa úložišť opět žádat o stanovení průzkumného území.

Cílem první etapy průzkumů je zúžit počet lokalit před další etapou geologických průzkumů s vrty do hloubky 500 – 1000 metrů, a to ze sedmi na čtyři lokality. Hlubinné úložiště by mělo zahájit provoz v roce 2065.