Kazachstán modernizuje energetiku

Kazachstán byl jednou z prvních zemí, které se osamostatnily z bývalého Sovětského svazu. Je devátou největší zemí světa, s obrovskými zásobami nerostného bohatství. Pro Českou republiku je třetím největším dodavatelem ropy po Rusku a Azerbajdžánu.

Jak uvedl vedoucí delegace ministerstva energetiky Vladimír Kljakin, energetika Kazachstánu stojí na uhlí. Celkem 73 procent elektrické energie vyrábějí v zemi uhelné elektrárny, 18 procent plynové. Uhlí má země zásoby na víc než 300 let. Přesto hledá možnosti zvyšování účinnosti výroby energie i získávání takzvané zelené energie z obnovitelných zdrojů. Například prudké horské řeky v jižním Kazachstánu si podle Vladimíra Kljakina přímo říkají o hydroelektrárny. A totéž se týká elektráren větrných nebo solárních.

Na konferenci přijel také český ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek a v tomto bodě zažertoval, že Česká republika se může podělit i o zkušenost, jak obnovitelné zdroje státem dotované být nemají. Protože tento státní experiment teď obyvatelstvo platí v ceně elektřiny.

Konferenci moderoval Zdeněk Zbytek z Česko-Kazachstánské energetické společnosti a připomněl, že po nástupu ministra Mládka se vzájemné vztahy obou zemí oživily a momentálně už přes 20 firem z energetické oblasti s partnery z Kazachstánu spolupracuje. O konferenci v Táboře projevilo zájem třikrát víc firem, než jaká byla časová kapacita. Program si vybírali hosté z Kazachstánu podle toho, která produkce je pro jejich zemi nejpotřebnější.

Zaznělo, že jakkoliv Kazachstánu přibývá obyvatelstvo a rostou tam supermoderní města, energetika je z víc než 70 procent opotřebená a spolupracovat na její obnově chce celý svět. Kazachstánci jsou si vědomi, že Češi disponují moderními technologiemi a mají o ně zájem.

Na EXPO do Astany se chystá celý svět

Hlavní město Kazachstánu Astana bude v roce 2017 hostit světovou výstavu EXPO, která se zaměří právě na energie budoucnosti. V Astaně roste před očima obří výstavní komplex o rozloze 25 hektarů, kde si své pavilony rezervovalo už přes 80 zemí světa. Během tříměsíčního trvání výstavy se očekává pět milionů návštěvníků. Česká vláda zatím o účasti na světové výstavě nerozhodla. Ministr Mládek o to usiluje a věří, že takové rozhodnutí padne a vláda finančně podpoří i účast českých firem na této světové výstavě. Na konferenci v Táboře zaznělo, že Kazachstán Česku stále rezervuje jeden z pavilonů.

Serzhan Abdykarimov také prozradil, že po skončení světové výstavy EXPO, která potrvá od 10. června do 10. září 2017 se má celý komplex stát mezinárodním finančním centrem Astana, založeném na anglickém právu, obdobou centra v Dubaji, který ostatně pohled na mrakodrapy Astany velmi připomíná. Zároveň by zde mělo vzniknout mezinárodní centrum zelených technologií. V těch vidí Kazachstán přes své obrovské zásoby uhlí, ropy, plynu i uranu budoucnost.

Češi mají co nabídnout

Na konferenci v Táboře prezentovalo svou produkci téměř dvacet firem. ČEZ představil svou divizi vodních elektráren a padesátileté zkušenosti s provozováním vodní elektrárny na Lipně. Firma MAVEL z Benešova seznámila se svými turbínami, které dodává malým a středním vodním elektrárnám. Řeč byla o větrných elektrárnách, paroplynových i plynových kotelnách, ale také o bioplynových stanicích, které zefektivňují hospodaření v zemědělství. Svou divizi zaměřenou na výrobu hydroelektráren představil Kovosvit. Motor Jikov oznámil, že je připraven se svými plnícími stanicemi na stlačený zemní plyn pro malé i velké vozové parky vstoupit na kazachstánský trh. Hosté z této země dopoledne navštívili i Brisk Tábor a seznámili se s výrobou zapalovacích svíček nové generace pro automobilový průmysl, jejichž efektem je snižování spotřeby paliva i emisí. Zástupci firmy Auto Podbabská Praha demonstrovali instalace plynových motorů na CNG v autech Škoda, dojezdové vzdálenosti takových automobilů ve stovkách kilometrů i síť plnících stanic, která se po republice rozvíjí. A mohla by samozřejmě i v daleké zemi na východě. Svou produkci i plány představila také Jaderná elektrárna Temelín.

Zájem je o rozvoj turismu i partnerství regionů

Konference byla tím důležitější, že kontakty Kazachstánu s Českou republikou bývaly i lepší. Za českými památkami a hlavně do českých lázní jezdívalo ročně až 70 000 turistů z Kazachstánu. Nyní je to 12 000. Velvyslanec Abdykarimov chce usilovat o nový trend. V plánu je od ledna 2017 umožnit bezvízový styk obou zemí. Do Astany nebo Almaty se letí šest hodin, bohužel České aerolinie před časem přímé spojení zrušily. Ročně do Kazachstánu přicestuje jen 2000 Čechů. Přitom tato země nabízí moderní velkoměsta, hory se sedmitisícovými vrcholy, obrovská jezera, lovecké ráje i starobylé památky včetně Hedvábné stezky.

Na českých univerzitách nyní studuje na 2000 kazašských studentů. Jak prozradil rektor Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích Marek Vochozka, studenti z Kazachstánu jsou i na budějovické technice. Když studují v češtině, mají studium bezplatné. Pokud chtějí studovat v angličtině, platí školné. Vochozka uvedl, že VŠTE jedná o spolupráci s technickou univerzitou v Kazachstánu a zavázala se rovněž vytvořit bakalářský obor zaměřený na energetiku.

Velvyslanec Serzhan Abdykarimov minulý měsíc jednal s jihočeským hejtmanem Jiřím Zimolou o nabídce partnerství Jihočeského kraje s Kyzylordinskou oblastí v Kazachstánu. Zaznělo pozvání pro zástupce Jihočeského kraje a hosté z Kazachstánu by naopak měli přijet na výstavu Země živitelka.

Libuše Kolářová